TAKÉ PŘÍRODA ČESKÉHO RÁJE SE MĚNÍ
Pokud existují rozpory o možných příčinách změn klimatu, shoda panuje alespoň v tom, že se dějí. Jak se mění krajina Českého ráje? Na otázky Turnovska odpovídá vedoucí správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.
Jaké proměny naší první vyhlášené, a v povědomí veřejnosti asi nejznáměnší cháněné krajinné oblasti, vnímáte v uplynulých letech nejvýrazněji?
“V minulých letech sucha měla na podobu některých částí Českého ráje největší vliv gradace kůrovců v lesích. Musela být vytěžena řada ploch zejména se smrkem ztepilým. Vzniklé holiny v současné době postupně zarůstají stanovištně vhodnějšími dřevinami, převážně se jedná o listnáče, jedle a borovice. Budeme zde mít daleko větší zastoupení smíšených a listnatých lesů. Kromě klimatických vlivů se krajina mění také vlivem lidského působení. Například do budoucna se oblasti Českého ráje přímo i nepřímo významně dotkne plánovaná silnice I/35 ve směru z Turnova na Jičín. Nezbytné bude zajistit maximum kompenzačních opatření, například stavba v zářezu, ozelenění tak, aby tento vliv byl co možná nejmenší.“
Také v Českém ráji a širší navazující oblasti se v posledních letech objevuje mnoho nových druhů živočichů i rostlin. Můžete některé jmenovat?
“Je pravdou, že změna klimatu má za následek migraci některých rostlin a živočichů z jižnějších částí Evropy na sever. Tak k nám postupně doputoval například i šakal obecný, nebo zde již můžeme pozorovat i krásného opeřence, vlhu pestrou. U rostlin je pohyb logicky pomalejší. Větší problém představují zavlečené, u nás nepůvodní invazní organismy. Bolševník velkolepý, křídlatky, borovice vejmutovka a další. Z živočichů jmenujme například psíka mývalovitého, mývala severního, nutrii nebo norka amerického, které vytlačují naše původní druhy.“
Jaké druhy “našich” živočichů nebo rostlin naopak mizí?
“V Českém ráji dochází, zejména v důsledku šíření invazních druhů, k postupné změně některých rostlinných společenstev. Například břehové porosty v okolí vodních toků Jizera, Libuňka a Žehrovka, osídlené křídlatkami a netýkavkou žlaznatou, nebo borové lesy na Žehrově s invazní borovicí vejmutovkou.“
Daří se některé původní druhy znou vrátit do Českého ráje?
„Z hlediska ochranářské praxe není naší snahou vnášet sem druhy, které už zde nejsou, ale zachovat či zlepšit stav těch stávajících. Z toho důvodu se v Českém ráji snažíme zajistit další existenci jedné z našich nejkrásnějších orchidejí, střevíčníku pantoflíčku, kde víme pouze o 3 rostoucích jedincích. Stejně tak se vhodnou změnou péče snažíme změnit klesající trend v početnosti u dalších cenných druhů rostlin a vytvářet vhodná stanoviště pro vzácné druhy živočichů.“
Je krajina Českého ráje s původními druhy živočichů a rostlin uvedenými změnami ohrožena?
“Český ráj je velice rozmanitou krajinou, kde najdeme jak mokřadní, tak ale i výsušné až stepní lokality. Největší riziko vidím v ohrožení mokřadních stanovišť. Sucho může některé z nich téměř nenávratně poškodit. Jako příklad je možné uvést rašeliniště nad rybníkem Vidlák, kde už řadu let pozorujeme prohlubující se zaklesávání hladiny podpovrchové vody. Důsledkem vysychání se zhoršuje stav tohoto stanoviště, což ohrožuje existenci mnohých vzácných druhů rostlin v rámci naší země i Evropy, ale také celkový vodní režim v tomto území.“
Děkuji za rozhovor
Jedna z našich nejkrásnějších orchidejí - střevíčník pantoflíček.
Invazní bolševník velkolepý.
Nutrie říční na Vidláku. Hlodavci pocházející z Latinské Ameriky k nám byly přivezeny kvůli chovům pro výhodný prodej kožešin.
