KŮROVEC SE NEVYHÝBÁ ANI ČESKÉMU RÁJI

Ministerstvo zemědělství zařadilo na seznam kalamitních oblastí rozsáhlá území na Sobotecku i Mnichovohradišťsku, na Turnovsku se zatím jedná o katastr Troskovic.

“Kůrovec tady je, ale rozsah zatím není nijak fatální. Lokální výskyt kůrovce dává velkou šanci lesy připravit se na probíhající změnu klimatu, která s nějvětší pravděpodobností bude dále probíhat. Je to příležitost lesy proměnit na jinou strukturu a připravit je na daleko těžší podmínky,” konstatuje vedoucí Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.

Lokality smrkových porostů napadených kůrovcem vypadají nevábně, v nejnižších prosvětlených patrech lesa ale začínají převážně z náletů vyrůstat nové stromy, mnohdy se jedná o listnáče. Pokud to jsou například buky, v našich podmínkách se jedná o původní a velmi odolné stromy.

Z pohledu do historie lesů v našem regionu je zřejmé, že monokultury smrku tu prakticky nebyly. V partiích Českého ráje byl smrk rozšířen převážně ve skalních úžlabích, kde má v našich podmínkách své místo.

“Smrky nechceme z Českého ráje vytlačit. Ale budou v chladnějších údolích nebo jako příměs v ostatních lesích. Že by u nás do budoucna zůstal smrk jako hlavní dřevina v současném procentu zastoupení, to se v průběhu blízkých let změní a nikdy už to tak nebude. Pokud nepřijde nějaká doba ledová,” dodává Jiří Klápště a řádky o výskytu kůrovce v Českém ráji uzavírá slovy: “Jestli tady bude dalších 20 let sucho, to neumí nikdo říct. Změna klimatu je sice přirozená, ale rychlost, se kterou probíhá, je akcentována člověkem a jeho činností. Změny druhové skladby lesů jsou jen jedním z důsledků.”                      

(pm)