VÝSTAVA: KOPIE SVATŠTĚPÁNSKÉ KORUNY - JIŘÍ URBAN

Jako ostatní kopie, i tuto zhotovil Jiří Urban z pozlaceného stříbra, přírodních a skleněných kamenů. Důležitou dekorativní, ale hlavně ikonografickou roli hrají desky zdobené klasickými přihrádkovými figurálními emaily. Nad poprsími apoštolů a andělů trůní Kristus. Podobně jako na císařské koruně Svaté říše římské tím panovník dovozuje boží ochranu a milost, s níž se mu dostalo práva na královský trůn. Barevné emaily, stejně jako přívěšky na řetízcích, které panovníkovi splývaly na ramena, dávají koruně orientální barevnost a charakter. Kopie svatoštěpánské koruny bude v klenotnici turnovského muzea vystavena od 13. března do
20. dubna 2025.

Ze souboru kopií korunovačních klenotů, které zlatník Jiří Urban dosud vytvořil vystavilo turnovské muzeu všechny až na jednu, Svatoštěpánskou korunu uherských králů. Tento klenot má, stejně jako další středověké královské insignie pozoruhodnou historii, které vděčí za svůj vzhled. Základem koruny je byzantská obroučka zdobená drahokamy a emailovými medailony světců a přívěšky na řetízcích (pendule). Obroučka byla v průběhu 11.–13. století doplněna o obloukové kamary a proslulý nakloněný křížek. Jeho sklon inspiroval řadu hypotéz od poškození při nouzovém ukrytí koruny až po ohnutí na příkaz Habsburků, kteří tím chtěli oslabit její magickou moc. Ale ani maďarští badatelé se v této otázce neshodnou. Pro Maďary má Svatoštěpánská koruna, zasvěcená zemskému patronovi, stejný symbolický význam jako pro nás koruna Svatováclavská, snad i větší, protože se jako „Svatá koruna“ (Szentkorona) dostala i do maďarského státního znaku. Také její osudy byly pohnutější. Například uherský král Matyáš Korvín ji v roce 1463 musel vykoupit od habsburského císaře   Friedricha III., který se jí zmocnil po obsazení korunovačního města Székesfehérvár. Poslední dramatickou epizodou byl závěr II. světové války, když byla v na jaře 1945 prohlášena za americkou válečnou kořist, odvezena do USA a do Maďarska se vrátila až v roce 1978. V českých národních dějinách figuruje sice jen okrajově, ale přesto je spojena s naší významnou panovnickou dynastií Lucemburků. V roce 1387 jí byl na uherského krále korunován devatenáctiletý Zikmund, syn Karla IV., pozdější český král a římský císař. Uherským králem pak zůstal dlouhých padesát let.

Muzeum Českého ráje v Turnově – Klenotnice / 13. 3. – 20. 4. 2025

web akce